Rebélie cyrodiilských otroků

Dnes se podíváme na rebelii otroků v Cyrodilu. Počátek rebelie otroků proti svým pánům se datuje do roku 1E 242, kdy se otrokyně jménem Alessia, její druh Morihaus a hrdina Pelinal staví do rolí vůdců rebelie a otevřeně Ayleidům vyhlašují válku.

O životě Alessie je před tímto aktem známo velmi málo informací. Alessia byla velmi chytrá a v době, kdy král Harald masakroval na území Skyrim poslední zbytky elfů, začala tvořit jádro odboje a spřádat plány jak své nenáviděné pány přemoci. Ayleidi se samozřejmě snažili tento odboj zničit, ale díky faktu, že centrální Cyrodil byl plný malých městských států, které mezi sebou zápasili, měla Alessia vždy navrch.

Vize, jež pomohly k vítězství

Alessia také začala po vzoru Nordů uctívat nové bohy. Modlila se hlavně ke Kynareth, která nakonec vyslyšela její prosby a rozhodla se, že Alessii pomůže v jejím nerovném boji. Kynareth tak poslala svého syna Morihause, který Alessii pomáhal s verbováním dalších a dalších otroků, kteří nebyli spokojení s chováním svých pánů. Tím ovšem pomoc Kynareth nekončila. Ve spánku propůjčovala Alessii vize, pomocí nichž byla Alessia schopna odhadnout reakce Ayleidů a upravovat tak svou taktiku. Jednou z vizí, které Alessia měla, byla vize o mocném válečníkovi, Pelinalovi. Alessia proto na popud Kynareth Pelinala vyhledala a okamžitě jej učinila vůdcem svých armád.

Svatá Alessia, cyrodiilská královna otroků

Bohyně Kynaret jí seslala svého syna Morihause, aby jí pomohl s verbováním dalších otroků. Kromě toho s Alessií zplodili syna Belharza, který byl údajně minotaur, tudíž se nevyhnul označení, že je lidským býkem. Dotáhl to až na císaře, díky dědickému právu na titul.

V roce 1E 242 se tedy Alessia spolu s Morihausem a Pelinalem a armádou otroků otáčí na své pány Ayleidy a vyhlašuje jim otevřenou válku. V čele armády stál sám Pelinal, který byl známý hlavně svým krvežíznivým stylem boje. Jakmile se Pelinal vrhl do nepřátelských řad, popadl ho neskutečný amok a na nepřátelích velmi často páchal zvěrstva, ze kterých se dělalo špatně i samotným otrnulým Ayleidům. Armáda otroků byla ve svém tažení velmi úspěšná a postupně tlačili Ayleidy do centrálního Cyrodilu k White Gold Tower (Zlatobílá věž).

V době, kdy byla armáda Alessie téměř před branami věže se do vedení Ayleidů dostává král Umaril. Umaril byl, stejně jako Pelinal, božského původu a byl tak jediným, kdo se mu mohl rovnat v boji muže proti muži, na což Ayleidi zaslepeně vsázeli. Aby Umaril zvýšil své šance při konfrontaci s Pelinalem, uzavřel s Deadrou Meridiou dohodu. Meridia tak Umarilovi poskytla své služebníky Aurorany. I přes to, že Umaril disponoval podporou Daedry, byl nakonec Pelinalem zabit. Umarilův duch tak uprchl do Oblivionu a přisahal, že se jednoho dne vrátí.

Politické a náboženské změny

Pelinal byl soubojem bohužel velmi vyčerpaný a nakonec padl obrovské nepřátelské přesile. Ayleidi během bitvy Pelinalovo tělo rozsekali na kusy a na místě nechali pouze jeho hlavu. I když Pelinal padl v bitvě a Alessia tak přišla o svého vrchního generála, disponovala armáda otroků takovou silou, že roku 1E 243 jsou přemoženy poslední zbytky armády Ayleidů a válku tak vyhrávají lidé. Je dobré zmínit, že Alessia svého cíle dosáhla také za pomocí samotných Ayleidů. Někteří vládci městských států si uvědomili, v jaké pozici se ocitli a připojili se tak na stranu rebelie. Zda tak učinili čistě z vypočítavosti anebo si uvědomili, jakých zvěrstev se dopouštěli, není jasné. Po válce se tedy Alessia stává císařovnou prvního lidského císařství na území centrálního Cyrodilu.

Po nástupu na trůn okamžitě Alessia zakázala uctívání božského pantheonu elfů a jako novou formu náboženství zavedla náboženství, které bylo kompromisem mezi pantheonem elfů a nordů. Vzniklo tak náboženství, které občané Impéria do dnes používají.

Ayleidi, kteří se během války přidali na stranu otroků. I během vlády Alessie nadále spravují svá území a pomáhají lidem s obnovou válkou zpustošeného území Cyrodilu. Ayleidi se tak postupně začleňují do nové společnosti a uchovávají si určitou míru politického vlivu na fungování císařství.

Amulet králů s duší svaté Alessie

Na konci svého života, roku 1E 266, když Alessia ležela na smrtelné posteli, byla navštívena bytostí, známou jako Lorkhan, který pro Alessii přinesl nabídku od samotného Akatoshe. Akatosh nabídl, že tělu Alessie propůjčí moc své krve a po smrti následně Lorkhan uváže duši Alessie do magického amuletu. Tímto aktem budou potomci Alessie pokrevně svázáni se samotným Akatoshem a pokud jakýkoliv potomek tohoto rodu ponese na svém krku amulet s duší Alessie, bude Nirn ochráněn před okolním Oblivionem a všemi Daedrami i Aedrami. Vznikl tak artefakt známý jako Amulet of Kings, který od tohoto okamžiku reprezentuje císařskoumoc a právo na titul císaře.

Utrpení svaté Alessie

Stejnojmenná kniha je dostupná ve skyrimské knihovně. Její obsah si můžete díky komunitě fanoušků Skyrimu přečíst pod tímto odkazem.

Jako symbol této úmluvy zapálil Akatosh ohně známé jako Dragonfires. Pokud tento plamen hoří, obyvatelé Nirnu ví, že jsou chráněni před zlou mocí Daeder a nemusí se tak bát jejich vpádu z Oblivionu. Po smrti Alessie byla tedy její duše uvázána do amuletu a sám Akatosh jmenoval Alessii svatou. Na trůn usedá Alessiin potomek Belharza, který nadále pokračuje v toleranci Ayleidů. Okolo svatosti Alessie se však utváří kruh jejich fanatických uctívačů, kteří se označují jako Alessiani a začínají postupně do svých řad rekrutovat další stoupence.

O tom, jak tento řád převzal nad císařstvím moc a jak skončili Ayleidi, si povíme příště.

Všechny díly této série:

Autorem textu je Tomáš „Elder“ Pokorný, který mi dal písemný souhlas opětovnou publikací. Původní text se nacházel na fanouškovském webu elderscrolls-online.cz, jehož ukončení nastalo v únoru 2022 po 10letém fungování. Tímto mu děkujeme za práci, kterou věnoval komunitě.