Alessianská doktrína a občanské války

Minulý díl jsme zakončili v momentě, kdy se v prvním lidském císařství na území Cyrodilu objevuje sekta Alessianů. Tato sekta byla zprvu bezvýznamnou a nenápadnou. Alessiany vedl prorok jménem Marukh, který po sérii zjevení a rozprav s duchem svaté Alessie začal zpochybňovat právo Ayleidů na vládu a politický vliv v novém impériu. Tato myšlenka měla samozřejmě mezi lidmi stále hodně příznivců a Alessiáni se tak postupně rozrůstali.

Náboženství Alessianů bylo nejprve postaveno okolo uctívání pouze jedné entity, jednoho boha. Alessiané věděli, že s takto revolučním způsobem výkladu náboženství by u většiny populace Cyrodilu neuspěli a začali tak tolerovat i náboženství v císařství. Od této chvíle se jejich řady rozrůstají podstatně rychleji a být Alessiánem v zásadě znamená být náboženským fanatikem, který nenávidí cokoliv s Ayleidy spojené. V momentě, kdy měl Marukh celé zástupy stoupenců přestal o Alessiánech mluvit jako o sektě či bratrstvu a začal používat výraz náboženství. Ve chvíli, kdy jsou Alessiáni již novou mocnou formou náboženství uzavírá dynastie Camoranů s Alessiány dohodu. Camorané tak dělají z čistě pragmatických důvodů, protože Alessiány vidí jako možnou budoucí hrozbu.

Zavraždit Ayleida můžeš, ale tancovat ne!

Alessiani se díky svému obrovskému vlivu nakonec v roce 1E 361 defacto ujímají vlády nad celým císařstvím, které budou ovládat celou jednu třetinu první éry. Okamžitě po převzetí vlády jsou násilně zavedeny takzvané Alessianské doktríny. Jednalo se o soubor zákonů, které zakazovaly držení jakékoliv formy moci v rukou zbývajících Ayleidů. Ti jsou proto napadáni, vražděni a stávají se z nich druhořadí obyvatelé. Zbytky Ayleidů proto utíkají do Valenwoodu, kde se jejich poslední zbytky civilizace mísí s krví Bosmerů a rasa Ayleidů tak v zásadě zaniká.

Doktríny se týkaly i lidských obyvatel Cyrodilu. Žít podle doktrín Alessiánů znamenalo, žít prostým životem bez zábavy. Obyvatelé Cyrodilu tak v zásadě pouze pracovali a uctívali své bohy. Žádné pití piva či vína v hospodách či zábava ve formě tance. Pouze práce a modlitby.

Poslední král ayleidský

Stejnojmenná kniha je dostupná ve skyrimské knihovně. Její obsah si můžete díky komunitě fanoušků Skyrimu přečíst pod tímto odkazem.

Vlivu Alessiánů se samozřejmě neubránilo ani císařství Nordů ve Skyrimu. V této době vládne Skyrimu a jejím přilehlým koloniím High King Borgas, poslední z linie Ysgramora. Borgas byl učením a myšlenkami proroka Marukha tak uchvácen, že v celé Skyrim zakazuje staré náboženství Nordů a zavadí pantheon bohů, který uctívají lidé v Cyrodilu. Borgas ale udělal chybu. Otevřeně hlásal, že jedinou hrozbou pro impérium Alessiánů a Nordů jsou Bosmer a jejich dynastie Camoranů.

Utíkej Borgasi, utíkej, honí tě dav divokej!

Borgas věděl, že Camorané mají s Alessiány podepsán pakt o neútočení a roku 1E 369 se proto vydal do Cyrodilu za Alessiány. Camorané se samozřejmě o Borgasově výpravě dozvěděli a svým šamanům proto nakázali vykonat starodávný obřad známý jako Wild Hunt. Během tohoto obřadu se zúčastnění šamani proměnili v krvelačné bestie, které se vydaly zabít Borgase. Po Borgasově vraždě se bestie okamžitě obrátily proti sobě. Nakonec tak po tomto činu nezbyly žádné stopy ani svědci a Skyrim se nečekaně ocitl bez svého krále.

Po Borgasově smrti byl okamžitě svolán Moot, který měl dle tradic rozhodnout, kdo se stane dalším panovníkem. Hlavním favoritem volby je Jarl z Whiterunu – Hanse. Moot ale není ani po řadě dlouhých jednání a hádek schopen zvolit nového panovníka a jeho úloha tak selhává.

Svolání divokého honu

Stejnojmenná kniha je dostupná ve skyrimské knihovně. Její obsah si můžete díky komunitě fanoušků Skyrimu přečíst pod tímto odkazem.

Války, kam se podíváte

Skyrim se proto noří do padesáti let krutých občanských válek, které končí až v roce 1E 420. V době občanských válek ve Skyrim se válčí i na Yokudě. Zde se roku 1E 376 bouří obyčejní lidé proti svým dlouholetým vládcům. Císař je svržen a na jeho místo je dosazen nový vládce, který má podstatně menší pravomoci. Moc vládců je s dalším následníkem menší a menší, až se Yokuda ocitá v tři sta let trvající občanské válce mezi vládci, generály a mnichy různých náboženských řádů.

Díky válce a soupeření o trůn tak končí zlatá éra Nordů a roku 1E 415 i rozpínání jejich území. Těchto událostí využívají rasy Chimer a Dwemerů na západu a Bretoni na východě. Kolonie v High Rocku se téměř okamžitě začínají oddělovat a Bretoni tak začínají pozvolna psát svou samostatnou historii coby svobodného národa. Na západě je situace lehce odlišná. Skyrim zde také ztrácí svá uzemí, ale ve prospěch Chimer i Dwemer. Národy Chimer a Dwemer se jak je známo nikdy neměly v lásce a proto o tato území po odchodů Nordů bojují i mezi sebou. V roce 1E 416 Chimer jménem Indoril Nerevar uzavírá s Dumacem (králem Dwemerů) spojenectví, jehož cílem bude ochrana Morrowindu před invazemi Nordů a tolerance obou národů a jejich nových území.

O tom, kdo se roku 1E 420 stal novým vládcem Skyrimu si povíme příště.

Všechny díly této série:

Autorem textu je Tomáš „Elder“ Pokorný, který mi dal písemný souhlas opětovnou publikací. Původní text se nacházel na fanouškovském webu elderscrolls-online.cz, jehož ukončení nastalo v únoru 2022 po 10letém fungování. Tímto mu děkujeme za práci, kterou věnoval komunitě.